Umělá inteligence vstupuje do boje s rakovinou slinivky

Pracuje s mimořádnou přesností, neunaví se ani po hodinách vyšetřování, zvládne analyzovat obrovské množství dat a dokáže upozornit na podezřelá místa, která by lidskému oku mohla uniknout. Umělá inteligence (AI) se tak může stát významným pomocníkem při odhalování rakoviny slinivky, pro jejíž úspěšnou terapii je včasný záchyt zásadní. Možností využití AI v této oblasti se zabývali účastníci dvou významných gastroenterologických akcí – XXIV. pankreatologického dne Českého pankreatologického klubu (ČPK) a XXI. Olomouc Live Endoscopy (OLE 2026). Vyšetření pomocí AI zde v přímém přenosu zřejmě poprvé v tuzemsku ukazovali odborníci z endoskopického centra II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc. 

Rakovina slinivky břišní patří k nejagresivnějším nádorům vůbec. První příznaky se projeví většinou až v pokročilém stadiu, kdy nemocným zbývá obvykle jen paliativní nebo symptomatická léčba. „Na rozdíl od jiných nádorů je přitom šancí k vyléčení pouze operace, která je ovšem možná pouze tehdy, je-li tumor odhalen v úplném počátku. Jakmile dosáhne velikosti dvou a více centimetrů, už nemusí být operabilní. Současně karcinom pankreatu může metastazovat již při velmi malých velikostech, což rovněž může chirurgický zákrok znemožnit,“ přibližuje prof. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D., zástupce přednosty pro léčebnou péči II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Pokud je nádor rozvinutý, pohybuje se průměrná doba dožití obvykle kolem osmnácti měsíců. Jiné druhy onkologické léčby, například chemoterapie, mají jen podpůrný efekt, ale nádor nevyléčí.

Proto již od roku 2023 v rámci programu včasného záchytu karcinomu slinivky břišní (program HEPACAS) gastroenterologové cíleně vyhledávají ohrožené pacienty, aby léčbu zahájili dříve, než onemocnění propukne. Základní metodou vyšetřování je magnetická rezonance a zejména endoskopická ultrasonografie. Vysoce specializovaná zobrazovací metoda umožňuje detailně prozkoumat slinivku břišní i okolní tkáně zevnitř trávicího traktu. Dosahuje přesnosti, kterou běžný ultrazvuk nemůže nabídnout. Vyšetření slinivky je však mimořádně náročné, protože je uložena hluboko v dutině břišní, má složitý tvar a na rozdíl od jiných orgánů ji nelze zobrazit z jednoho místa. Lékař musí slinivku systematicky prohlédnout ze tří až čtyř různých pozic a méně erudovaný endoskopista nemusí zachytit všechny její části. „Výsledek tak do značné míry závisí na zkušenostech vyšetřujícího. Expertů je přitom nedostatek, i v celosvětovém měřítku, a jejich úroveň se může významně lišit. A právě zde vidíme velký potenciál pro umělou inteligenci,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc, kde lékaři testují zapojení AI při vyhledávání pacientů ohrožených rakovinou slinivky. Technologie je zatím ve fázi ověřování a není součástí rutinní péče. Cílem je zjistit, zda dokáže z velkého množství zdravotních dat rozpoznat rizikové vzorce, které by mohly upozornit na vznikající onemocnění dříve, než se projeví. Vyvíjený systém založený na AI dále dokáže během vyšetření průběžně vyhodnocovat obraz a poskytovat okamžitou zpětnou vazbu. Může například upozornit na to, zda byla vyšetřena celá slinivka, zda byly zachyceny i velmi drobné tkáňové změny a zda tyto nálezy nesou známky možného nádorového procesu. Lékař tak může ještě během samotného výkonu upravit další postup, zaměřit se na podezřelou oblast, nebo naopak některé možnosti s větší jistotou vyloučit. „Zjednodušeně řečeno, AI nám neřekne diagnózu, alespoň zatím, ale její největší výhoda spočívá v tom, že nás upozorní na to, co není v pořádku nebo se vymyká normálu,“ podotýká profesor Falt. S profesorem Urbanem se shodují: „Jsme sice teprve na začátku, dosavadní výsledky však naznačují, že jde o velmi slibnou cestu.“

„Statistiky ukazují, že počet lidí žijících s rakovinou slinivky u nás stále roste – v letech 2019 až 2024 jich přibývalo v průměru přibližně 6,5 % ročně, což potvrzuje rostoucí význam včasné diagnostiky a prevence,“ upřesňuje prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti (ČGS) a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Podle posledních zpracovaných dat bylo v roce 2024 nově diagnostikováno 2 694 případů rakoviny slinivky, přičemž 2 351 lidí na toto onemocnění ve stejném roce zemřelo.

Varovnými signály jsou například bolesti v nadbřišku vystřelující do zad, rychlý nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo žloutnutí. „Přestože přesný mechanismus vzniku karcinomu pankreatu zatím neznáme, za jeho rozvojem často stojí kombinace rizikových faktorů, z nichž řada souvisí se současným ‚západním‘ životním stylem. K nejlépe doloženým patří kouření, které je v české populaci stále poměrně rozšířené, nadváha a obezita a nadměrná konzumace alkoholu; svou roli hraje také diabetes 2. typu a chronický zánět slinivky. Pravděpodobně přispívá i nedostatek pohybu a vysoký podíl průmyslově zpracovaných potravin v jídelníčku,“ shrnuje prof. Ilja Tachecí.

O programu včasného záchytu rakoviny slinivky (HEPACAS)

Jde o program organizovaný Českou gastroenterologickou společností. Je zaměřen na osoby, u nichž je riziko vzniku nádoru vyšší než 5 %, tedy na tzv. vysoce rizikové jedince. Patří sem lidé, kteří mají alespoň dva příbuzné s karcinomem pankreatu, z nichž alespoň jeden je příbuzný prvního stupně (rodič, sourozenec, dítě). Další ohroženou skupinu tvoří lidé s dědičně podmíněnou formou chronické pankreatitidy, tzv. hereditární pankreatitidou, nebo nositelé některých genetických mutací, například BRCA. Tato časná detekce probíhá v centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie, kterých je v Česku dvacet osm, data z devíti z nich jsou shromažďována v rámci dlouhodobé studie. Celkem je v registru nyní již 433 osob. Zhruba u třetiny z nich vyšetření ukázalo abnormální nález a zůstávají nadále sledováni. Léze s maligním potenciálem byly pozorovány až u pětiny z nich. Zhoubný nádor různých typů byl odhalen u šesti osob (1,4 %).