Svaz pojišťoven: Na rok 2025 nabídneme nanejvýš dvouprocentní růst

4 min. | 12. 1. 2024 | ač

Klíčová slova

Zdravotní pojišťovny předložily své zdravotně pojistné plány na letošní rok. Vyplývá z nich, že oborové pojišťovny budou v mínusu o deset miliard korun a téměř vyčerpají své rezervy.

Plány zdravotních pojišťoven letos budou v mínusu o 10 miliard. Uvedl to Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v ČR. Všeobecná zdravotní pojišťovna má ve svém plánu vyhlídky lepší, což jí umožnilo nabídnout další navýšení úhrad nemocnicím nad rámec úhradové vyhlášky na zlepšení platů a mezd lékařů.

Ekonomická situace zaměstnaneckých pojišťoven nepochybně bude mít vliv na jednání o úhradách v roce 2025, která začnou už za několik týdnů. Svaz pojišťoven pochybuje o tom, jestli může v dohodovacím řízení o úhradách dojít k dohodě. Zejména kvůli ekonomické situaci zaměstnaneckých pojišťoven, rozdílnému vývoji rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních, ale také kvůli tomu, jak moc v posledních letech zasahuje ministerstvo zdravotnictví do dohod.

„Pro cenová jednání na rok 2025, která začnou již v únoru, vzniká téměř neřešitelný úkol a otevřené otázky. Má vůbec jednání smysl, když o úhradách, a to zcela jinak, stejně rozhodne ministerstvo zdravotnictví? Objektivní bilance zdrojů povede k nabídce navýšení o jedno až dvě procenta. Můžeme se na takovém snížení růstu nákladů s poskytovateli dohodnout? Může dojít k celkové dohodě, když současný systém přerozdělení vytváří velké rozdíly v možnostech jednotlivých pojišťoven?“ ptá se řečnicky svaz ve svém vyjádření.

Větší růst výdajů si zaměstnanecké pojišťovny a obzvláště některé z nich nemohou dovolit. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislava Friedricha by bylo potřeba snížit roli ministerstva v rozhodování o úhradách. „Cenová jednání snad mohou být příležitostí k diskusi, ale při současných kompetencích ministerstva zdravotnictví asi větší roli mít nemohou. Pokud chceme mít udržitelné zdravotnictví, pak bychom měli právě v tom systém co nejdříve změnit, jinak se nedostaneme ze spirály raketově rostoucích nákladů, které si ekonomika prostě nemůže dovolit,“ uvádí Friedrich.

Zůstatky poklesnou o deset miliard

„Nově předložené návrhy zdravotně pojistných plánů, kterými se budou v roce 2024 pojišťovny řídit, určují po úpravě mezd náklady 512 miliard korun, příjmy dle prognóz ministerstva financí a platné valorizace plateb za státní pojištěnce pak 502 miliard. Výdajovou stranu určuje v naprosté většině úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Další deficit zmenší základní fondy a prakticky vymaže rezervy, což bude zásadní problém pro rok 2025,“ uvádí svaz pojišťoven v tiskové zprávě.

Celkově by tedy hospodaření zdravotních pojišťoven mělo být deficitní o zhruba 10 miliard korun a zůstatky na základních fondech zaměstnaneckých pojišťoven opět poklesnou, a to z 20,8 na 13,9 miliardy. Po doplatku za konečné vyúčtování za rok 2024 v roce 2025 už budou u většiny pojišťoven rezervy prakticky vyčerpány, uvádí svaz.

Pokud se bude financování vyvíjet podle zdravotně pojistných plánů, očekávají zdravotní pojišťovny, že nejvíce za služby zaplatí nemocnicím, a to s nárůstem o 9,9 procenta proti roku 2023. Největší nárůst opět tvoří takzvaná centrová péče a v ní náklady na inovativní léčivé přípravky s nárůstem nejméně o 13 procent.

„Jedním z mála pozitiv růstu nákladů na segment nemocniční péče a snahy o omezení přesčasů je, že snad budou moci pojišťovny brzy zahájit seriózní diskusi, jak zde zvýšit nákladovou efektivitu systému revizí smluvní sítě akutní lůžkové péče,“ podotýká Friedrich.

Segmenty s největším nárůstem podle zdravotně pojistných plánů