Internisté hledají cestu z přetíženého systému

Navštívit pohotovost sedmkrát do týdne nebo nechat se v průběhu jednoho měsíce vyšetřit šesti různými lékaři stejné odbornosti – to vše je v českém zdravotním systému možné. Pacient v možnostech objednávání nemá prakticky žádné limity. Podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) připadá na každého obyvatele Česka celkem 16 konzultací v ambulantních ordinacích za rok. V Evropě se tak Česká republika řadí mezi země s největším počtem kontaktů se zdravotním systémem. Pokud jde o specializovaná pracoviště, mezi jedny z nejvytíženějších patří interní ambulance. O aktuálním stavu budou mimo jiné diskutovat lékaři na XXXII. kongresu České internistické společnosti (ČIS). Ten odstartoval 19. listopadu.

Lékaři interních ambulancí provedou ročně přibližně 2 500 000 vyšetření. O dalších 340 000 pacientů se starají na lůžkových odděleních. Každý z nich se na interním oddělení zdrží průměrně 6,2 dne. Ze dvou třetin jde o pacienty starší 65 let. „Přibývá pacientů se srdečními i metabolickými onemocněními, jako je například vysoký tlak, srdeční arytmie, cukrovka a podobně. Lidé se dožívají vyššího věku, ale ne ve zdraví. My v současnosti žijeme v místě a době, kdy se máme velice dobře, nic nás nenutí k pohybu a netrpíme hlady. Spíše naopak. To se bohužel podepisuje i na mladších ročnících. Nikdy dříve jsme neměli tolik obézních dětí,“ vysvětluje primář Interního oddělení Nemocnice Znojmo MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM. Typickým pacientem internisty je senior se čtyřmi a více diagnózami, které významně zatěžují zdravotní stav pacienta. Výjimkou však nejsou ani lidé trpící vyšším počtem nemocí. Často jde o komplikované a časově náročné případy. V okrajových částech republiky, kde chybí například diabetologové nebo kardiologové, nahrazují internisté své úzce specializované kolegy. A lůžková interna patří vedle chirurgie mezi základní obory, které jsou součástí každé všeobecné nemocnice. „Chybí nám tu systém, který by motivoval pacienty, aby o své zdraví aktivně pečovali. Nezaznamenal jsem, že by se za poslední léta změnilo chování našich pacientů, pokud jde o informovanost nebo zdravější životní styl. Vnímám to jako velký problém, protože v současnosti se na nás hrne masa polymorbidních pacientů, na které často nemáme personální ani instrumentální vybavení,“ varuje zástupce ambulantních internistů České internistické společnosti ČLS JEP MUDr. Tomáš Hauer. Internisté upozorňují, že jejich kapacity brzy narazí na strop. Kromě populace totiž stárnou také zdravotníci. Průměrný věk interních lékařů se podle dat ÚZIS z roku 2023 pohybuje kolem 57,2 roku, třetina z nich je dokonce starší 65 let. Vedle dětských lékařů tak jde o jedny z nejstarších specialistů. Mezi lety 2022 a 2023 se jejich věkový průměr navíc o 0,8 roku zvýšil, což značí, že do oboru nepřichází ani mnoho absolventů. Poslední data o nově atestovaných lékařích pocházejí z roku 2021. Podle nich získalo v tomto roce atestaci v oboru vnitřního lékařství celkem 57 mladých lékařů. Mezi početnou skupinou 4 400 internistů tak „mladá krev“ tvoří přibližně 1,3 %. „Na rozdíl od jiných specializací je vnitřní lékařství nesmírně široký obor. Prakticky jej zvládnout vyžaduje více času a rozsáhlejší objem znalostí, než je potřeba u některých jiných odborností. Přitom finanční ohodnocení vyšší náročnost nezohledňuje, naopak je zpravidla menší než u úzce zaměřených oborů. Zároveň jde o specializaci, která zvládne zdravotní systém podržet. To dokázala například při pandemii covidu,“ dodává předseda České internistické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM.  

Podle lékařů je třeba hledat cesty, jak zdravotní systém zefektivnit. Internisté se proto připojili k celosvětovému programu Choosing Wisely, podle kterého by pacienti neměli být zatěžováni vyšetřeními, léky nebo kontrolami, pakliže to není nezbytně nutné. Každé další vyšetření představuje finanční náklady pro systém, ale také časovou nebo zdravotní zátěž pro pacienta. Proto je třeba k pacientům přistupovat individuálně a nastavit léčbu tak, aby byla především bezpečná. Vzorem pro nás může být podle lékařů například Kanada, Belgie nebo Lucembursko, kde se místní specialisté rozhodují čistě na základě dat, nikoliv na základě zvyklostí. Až 30 % nákladů na poskytovaní péče ve zdravotnických zařízeních je vynakládáno na tzv. low value care, tedy péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek a může mu potenciálně škodit. Za deset let, kdy program funguje, proto vytvořili odborníci přes 600 konkrétních doporučení, která by měla pomoci omezit léčebné úkony, jež nepřinášejí smysluplný prospěch.