Obtížnost komunikace při závažných duševních onemocněních

Období kolem porodu, a zvláště poporodní období, je časovým oknem, kde dochází k nejvyššímu výskytu psychických potíží u žen. Ilustrativní je příběh 34leté středoškolačky, pracující ve zdravotnictví, dosud bez psychických potíží a výskytu duševní poruchy v rodinné anamnéze. Dostavila se tři týdny po přirozeném porodu zdravého chlapce, porod následoval graviditu, při které pacientka prodělala onemocnění covid‑19.

Při snaze zmapovat charakter potíží bylo zcela nezbytné dát nemocné dostatek prostoru, aby popsala, co ji trápí, co si myslí o svých potížích, co je způsobilo, ale také jaká opatření prováděla, aby se jich sama zbavila. Jednalo se o plně rozvinutou poruchu nálady spojenou s absolutním nedostatkem energie, neschopností se radovat, urputnou poruchou spánku, bezradností a úzkostnými stavy kulminujícími až do panických záchvatů. Vše doprovázela místy až nenávist vůči potomkovi a pocit selhání. Jako zásadní označovala pacientka poruchu spánku a byla přesvědčena, že když se vyspí, bude vše jako dřív. Zkoušela se řídit radami, které dostala z Googlu, komunikovala s věštkyní a šamany, užívala volně prodejné bylinné přípravky, L‑tryptofan, vitaminy, čínskou medicínu, homeopatika, melatonin… A bylo jí stále hůře.

Ačkoli nemocná uváděla, že do porodu přirozenou cestou při první nekomplikované graviditě byla zcela bez psychických potíží, při pečlivém rozboru se ukázalo, že tomu tak nebylo. Trpěla těhotenským diabetem, byla léčena inzulinem a po porodu kvůli psychické nepohodě zcela přestala sledovat svůj zdravotní stav, nezajímala se, jaký má „cukr“, vynechala užívanou substituci a jodid pro hypofunkci štítné žlázy. Před porodem byla zjištěna anémie a užívala „železo“, také jí byl doporučen Vigantol, ale neví, jak na tom je. Od dětství trpí astmatem, užívá inhalační léčbu salbutamolem, syntetickým beta2‑sympatomimetikem a uváděla, že ke konci gravidity si aplikovala častěji, protože měla problémy s dýcháním, což si vysvětlovala tím, že plod tlačil. Současně používala mometason‑furoát k aplikaci do nosu, což je topický glukokortikosteroid. V době návštěvy byla kojící. Připustila také, že občas užívá alprazolam 0,25 mg od bratra, bere si třeba jen půlku a cítí potom úlevu.

Zlaté pravidlo, že čím kratší dobu nemoc trvá, tím je vyšší šance ji vyléčit, platí zvláště v psychiatrii. Vzhledem k tomu, že bylo velmi žádoucí, abychom co nejrychleji dosáhli remise, a tím eliminovali riziko relapsu či recidivy do budoucnosti, bylo nezbytné zvolit cestu určité razantnosti terapeutického postupu, zvláště v přítomnosti četných tělesných komorbidit, které znesnadňují dosažení pozitivní léčebné odpovědi. Bylo nutné pečlivě analyzovat dosavadní výsledky léčby, které byly spíše neúspěšné, a seznámit pacientku s možnostmi léčby, tj. hledat účinné kombinace antidepresiv a antipsychotik nebo využít nejúčinnější stimulační techniky – elektrokonvulzivní terapie. Po dobu několika let se snažíme kultivovat a implementovat nejmodernější vědecké poznatky v této oblasti a aplikaci této obávané metody jsme dovedli až do formy, kdy ji lze administrovat s minimem nežádoucích účinků u pacientů bez hospitalizace, tj. ambulantně. Přesvědčit pacientku a její blízké nebylo snadné, rodina potřebovala dostatečný čas k rozmyšlení tak, aby rozhodnutí vycházelo z pacientčina přesvědčení a bylo blízkými podporováno. A aby lékař dokázal přesvědčit nemocí ochromeného pacienta a blízké, kteří se o něj velmi obávají, musí sám metodě věřit a dokonale znát každý technický detail, na který se mohou webem poučení pacienti a jejich blízcí dotazovat. Důležité je, že všichni členové týmu poskytují shodné informace. Byli jsme zcela upřímní a nezastírali, že nemusíme být úspěšní nebo můžeme vyvolat nežádoucí účinky.

Rozumíme obavám příbuzných, ale zakládáme si na sehranosti a profesionalitě celého týmu. Navíc dlouhodobě uvažujeme, inspirováni zahraničním, že umožníme přítomnost příbuzných u výkonů. V současnosti poskytujeme bohatý informační servis a také to, že blízcí mohou s pacientem komunikovat krátce po probuzení a plném nabytí vědomí a orientace, a tento interval se nám moderními postupy podařilo zkrátit na pouhých 8 minut po výkonu!

Závěrem nezbývá než konstatovat, že ani sebemodernější a sebepersonalizovanější technologické postupy léčby se ne­obej­dou bez promyšlené komunikace s pacientem a jeho blízkými, obzvláště při léčbě psychických poruch, které v poslední době tolik sužují moderní společnost.

Adresa pro korespondenci

Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Ke Karlovu 11, 128 08 Praha 2
e‑mail: martin.anders@vfn.cz